Do svého rodného hnízda se vrátila po letech před osmi lety. Na Aš je náležitě pyšná nejen, že je tu její rodina, ale jistě i její kořeny. Soňa Pešková je především srdcem umělkyně, která ale mimo jiné za prací dojíždí do největší saské lázeňské klinice Vogtland-Klinik v Bad Elsteru, kde ji práce podle jejích slov neskutečně baví.
I když je umění krásné, nezbohatne se na něm, jak sama s úsměvem říká, a vzpomíná na den, kdy ji tuto větu před patnácti lety řekli první den na univerzitě. Soňa Pešková proto vysvětluje, že je rozumné zaměřit se na vícero odvětví. Věnuje se tedy marketingu, PR a grafice.
Milá a usměvavá Soňa také Listům Ašska prozradila, že její vášeň pro kreslení byla jen jedna z bodů, která ji do tohoto oboru dostala. Zbytek je podle jejích slov vytrvalost, píle a schopnost akceptovat odmítnutí. Jak sama říká, je to vždy tak, že deset dveří se přirazí před nosem a ty jedenácté se otevřou. Někdo chce jít stále dopředu a nic ho neporazí. Někdo to vzdá a otočí se.
Jaký vztah k Aši máte?
Můj vztah k Aši bych popsala slovy svého syna: Aš je posvátná, protože je tu babička a dědeček a prababička. Ta jedna věta vystihuje vše, co Aš pro mě znamená - domov. Ano, jsou tu nedostatky, ale kde nejsou. Stačí zajít v létě do lesa na houby a všechny splíny se rozplynou.
Kde hledáte inspiraci?
Inspirace je vše, co svými smysly vnímám. Avšak obrovskou inspirací je mi rodina. Moji rodiče jsou mi vším stejně jako mé babičky a v neposlední řadě i syn. A mám dobrý pozorovací talent. Pamatuji si lidi i situace do detailu.
K jakému stylu inklinujete?
Styl tvorby se mění věkem a zkušenostmi. Momentálně mě baví kreslit detailní scenérie, které jsou pro pobavení. Pro děti maluji obrázky, které pohladí po duši. A na plátno přenáším akrylovými barvami všelijaké roztodivné světy. Velkou láskou jsou pro mne módní ilustrace. Nostalgie z mládí.
Na jaké tvorbě v Aši jste se podílela?
Strašně moc mě bavila práce na vánoční kampani pro Laritmu. Celý tým byl opravdu skvělý a výsledek byl zdařilý. Jsem jim vděčná, že jsem mohla něco vytvořit jen na míru pro naše město. Jinak samozřejmě stále tvořím i v soukromí. Momentálně jsem dokončila dětskou knihu o tom, že by se nemělo zapomínat na prarodiče. Rozhoduji se, kterému nakladatelství to svěřím, protože téma se líbilo vícero vydavatelům. Maluji na přání rodinné karikatury, prodávám epoxidové obrazy, ale co je pro mne nejdůležitější je, že se má práce někomu líbí. A třeba mu to i zlepší den, zvedne náladu nebo přiměje k zamyšlení.
Co Vy a umělá inteligence? Jak ji vnímáte?
Umělá inteligence je neskutečně chytrá. Ráda s ní experimentuji u fotografií, ale mám v sobě zakořeněný vlastní styl a pohled na věc, který nemůže žádná umělá inteligence předvídat. Já ji však obdivuji. A ano, časem určitě nahradí ilustrátory. Bohužel. Proto je fajn umět i jiné věci…
Jaké plány máte v Aši s Vaší uměleckou vášní do budoucna?
Využití toho, co umím umělecky ztvárnit vidím v Aši spjaté s turistikou. Ráda bych zmapovala turistická místa, stezky i památky ve formátu pro čtenáře malé i velké. Skvělé jsou v Aši i možnosti sportování, hřišť a cyklistických tras, což mě přivádí na myšlenku podpořit pohyb u dětí a nějakým způsobem jim to podat skrz ilustraci-brožuru, omalovánek atd.
Katty Butaki
