V ašském výběžku, ale i v přilehlých oblastech Bavorska se nachází díla se zajímavým způsobem získávání vody. Je obecně známo, že se užitková voda získává z volně vytékajících pramenů, kopaných nebo vrtaných studní, které jsou zdrojem podzemní vody. Jiným, způsobem získávání vody z kamenných vrstev jsou vodorovně budované jímací štoly známé pod názvem Kanáty. Tato zvláštní zařízení k získávání vody jsou známa zejména ze severní Afriky, Iránu, Afganistánu a Číny ale i ze zemí střední a jižní Ameriky (Mexico, Peru, Chile). Kanáty byly vynalezeny před mnoha tisíci lety v Persii, kde technika jejich stavby byla po mnohá tisíciletí zdokonalována. Tyto samospádové přivaděče vody, která je jímána na horských svazích, přiváděna podzemními kanály do vesnic jsou v Iránu a Afganistánu nazývané slovem "karíz" či "karez". V severní Africe např. v Lybii se kanáty označují slovem "foggar.
Voda získávána z různých kamenných vrstev byla kanáty, mnohdy i několik desítek kilometrů dlouhými dopravována k vesnicím a městům. Dle odhadů se jen na území Iránu v současnosti nachází okolo 50.000 těchto vodních děl.
Koho napadlo vybudovat kanátům podobná vodní díla na v česko – bavorském příhraničí dnes asi těžko zjistíme stejně jako přesný počátek stavby těchto vodních děl. Přibližná datace nejstarší štoly nacházející se v katastru obce Újezd je z let 1700 – 1725. Co asi s určitostí rozhodlo o jejich budování byla poptávka po užitkové vodě a geologická znalost regionu.
Helmut Klaubert ve svém pojednání o vodních štolách bavorsko-českém hraničním prostoru mimo jiné uvádí, že nejhustěji se nachází kanáty v trojúhelníku Selb – Aš - Hranice. Se skupinou badatelů prozkoumal a zmapoval v roce 1966 16 kanat v okolí města Selb a zjistil, že některé ze štol byly vybudovány v letech 1873 až 1880. Zmiňuje se i o poslední známé vybudované štole v bavorském Reichenbachu z roku 1927.
V druhé polovině devadesátých let minulého století see průzkumem horizontálních vodních děl na Ašsku zabývala skupina badatelů pod vedením tehdejšího ředitele ašského muzea pana Borsika a badatele pana Wechtera. Výsledky jejich badatelské práce jsou uloženy v ašském muzeu.
Průzkumem horizontálních vodních štol a „tajemných“ zákoutí ašského podzemí se zabývali i amatérští badatelé pan Dominik Erban a pan Bohuslav Karban, kteří znovu objevili horizontální vodní díla v Mokřinách, na Skřivánčím vrchu v Aši, Dolních Pasekách a v obci Podhradí. Spolu s brněnskými speleology mimo jiné prozkoumali podzemní sklepení v sadech Míru a za farními domy.
Bohuslav Karban
Na snímku štola ve Studentské ulici
Další informace k tématu:
Horizontální studny (thonbrunn.cz)
